2019 – Valná hromada – 100 let TJ Horní Datyně

 

 

100 let tělovýchovy v Horních Datyních.

(stručná historie)

 

Vznik tělovýchovy v Horních Datyních se datuje k roku1919, přesněji dne 6. Dubna.

 

Tehdy nesla tělovýchova název Dělnická tělovýchovná jednota. V průběhu dalších let to byla Federace DTJ, Jednota proletářské tělovýchovy, TJ Sokol až po dnešní Tělovýchovnou jednotu.

 

Snahy o založení tělovýchovy u nás byly již před I. světovou válkou, ale teprve se vznikem naší republiky získaly v obci podporu. Koncem roku 1918 z iniciativy hlavně Emila Rašky je vytvořen při místní Straně sociálně demokratické přípravný výbor k založení DTJ – Dělnické tělocvičné jednoty. Ustavující schůze se koná 19.1.1919. Činnost se velmi dobře rozbíhá a již v tomto roce se koná v jednotářských krojích hromadné vystoupení. Mimo tělovýchovnou náplň a školení cvičitelů žila organizace i bohatým kulturním životem: pořádala přednášky, zájezdy, kulturní akce a oblibu měla četba knih a časopisů. Členové také zhotovili přenosné divadelní jeviště a ochotníci z DTJ přebrali přípravu divadel od místní Strany sociálně demokratické. Úspěšná činnost však trvala jen do roku 1921, kdy dochází k politické roztržce v sociální demokracii a vzniku strany komunistů. V tomto roce také odcházejí z DTJ hlavně mladí radikální členové a zakládají svojí FDTJ – Federovanou dělnickou tělocvičnou jednotu. Zpočátku se tato tělovýchova úspěšně rozvíjela ve všech složkách. Cvičení a akce se konaly v sále restaurace U Rojka a v Družstevním domě. Bylo zřízeno hřiště a upravena plocha v „Podguři“ (dnešní Urnový háj) pro hraní divadel. Obě jednoty pořádaly a účastnily se svých hromadných vystoupení a v činnostech si vzájemně konkurovaly. V roce 1926 FDTJ změnila svůj název a přijala označení JPT – Jednota proletářské tělovýchovy. V třicátých létech v době hospodářské krize došlo k perzekuci komunistů, činnost této tělovýchovy začala upadat a v roce 1938 byla organizace úředně zakázána.

 

Po roce 1921 početně menší DTJ postupně zlepšila svou činnost a stala se znovu přitažlivou organizací. V roce 1923 začali ochotníci hrát pro veřejnost i loutková divadla. V družstevním domě byla zřízena tělocvična a roku 1926 se rozšířila o  jeviště pro konání divadel rovněž s jejich přispěním. Byl zakoupen pozemek na hřiště a postupně  přidána další vybavení.

 

Po zákazu činnosti politických stran v roce 1938 se DTJ formálně zřekla politického vlivu a tím mohla dále pokračovat ve své činnosti. V dramatických společenských událostech koncem třicátých let byla její činnost omezena, ale začíná se zlepšovat po roce 1940. Tehdy se stala jedinou z dělnických složek na okrese. V této nelehké době po obsazení Německem se činnost soustředila na přípravu divadel společně i s bývalými členy JPT.  Hry byly hojně navštěvovány a uváděny i v okolních vesnicích. Znamenaly pro naše občany té doby i jistou morální podporou. Útlum činnosti ovlivnilo po roce 1942 zatýkání jejich členů pro odbojovou činnost. Zvláště pak bývalých členů JPT.

 

Po válce se hovořilo o sjednocení tělovýchovy pod název NTV – Národní tělovýchovný výbor, ale nakonec v roce 1946 byla obnovená s upraveným názvem Dělnická tělovýchovná jednota. V únoru 1947 založili převážně členové bývalé JPT vlastenecky zaměřenou tělovýchovu Sokol, ještě jako pobočku organizace ve Vratimově. K vlastnímu sloučení tělovýchovy pod pozdější název TJ SOKOL Horní Datyně došlo 11. 4. 1948.

 

Činnost nové organizace se začala zlepšovat teprve po zapojení dřívějších funkcionářů z DTJ. Zvláště pak po zvolení předsedou Františka Urbance v roce 1954. Tady je nutno se zmínit, že zásluhou Františka Urbance byla navázána spolupráce s TJ Baník Ostrava, hlavně s jeho předsedou Rudolfem Kulasem a dalšími jeho spolupracovníky, kteří si vzali nad naší TJ patronát, zúčastňovali se akcí pořádaných TJ a byli v mnoha směrech nápomocni. Podíleli se také na přípravě Spartakiády a TJ za tuto činnost získává celorepublikové ocenění.

Další ocenění získávají někteří členové, kteří pracují ve funkcích v ČSTV.

 

Mimo cvičení s nářadím a lehkou atletiku se činnost zaměřovala na míčové hry, tělovýchovu žen a hromadná vystoupení. Méně se již hrálo divadlo, ale byly pořádány zájezdy do divadla v Ostravě. Oblibu si získala cyklistika a výlety do přírody. Neutěšený stav tělocvičny v Družstevním domě vedl koncem padesátých let k rozhodnutí vybudovat si novou tělocvičnu. Jako součást kulturního domu byla pak postavena a dána do užívání v roce 1960.

 

V této době z rozhodnutí výboru TJ Sokol zakoupila pozemek u Žermanické přehrady na výstavbu střediska vodních sportů, ale již ve stádiu příprav od záměru ustoupila. Jako vhodnější byl zvolen pozemek v obci Morávka a v roce 1965 byla postavena chata. V roce 1967 byla navíc postavena hospodářská budova a chata se začala pronajímat i veřejnosti.

 

U Kulturního domu v prostoru dřívějšího hřiště DTJ bylo v roce 1965 dokončeno také nové hřiště. Všechny tyto náročné stavby byly realizovány svépomocně členy a financovány byly z příjmů z kulturních akcí a dotací ČSTV.

 

Poválečný zájem o turistiku vyvrcholil v roce 1965 založením odboru turistiky, který vyvíjel a vyvíjí činnost v různých sportovních a turistických oblastech. Nejznámější akcí tohoto odboru je od roku 1967 pořádání zimního táboření Klondyke. Své zkušenosti z akce předávají členové také dál na podobných tábořeních v republice i v cizině.

 

V roce 1966 byl založen kroužek stolního tenisu.

 

Koncem šedesátých let se postupně rozpadl skvělý tým pracovníků v tělovýchově a roku 1970 také umírá předseda František Urbanec. Na jeho počest jsou v dalších letech pořádány lehkoatletické přebory. Funkci předsedy přebral Zdeněk Lajčok, který pokračoval v této záslužné činnost až do roku 1972, kdy při montáži tělovýchovného zařízení v tělocvičně tragicky zahynul. Také na jeho počest byl pořádán po deset let memoriál Zdeňka Lajčoka.

 

V roce 1973 byl obnoven divadelní kroužek a několik let pracoval pod dohledem profesora Kačora a členové TJ nastudovali několik divadelních her.

 

V dalších letech se činnost stabilizovala, mimo základní tělesnou přípravu a hromadná vystoupení, byly v oblibě míčové hry. Ve velkém se hrála minikopaná, (TJ se zúčastňovala pravidelně místního hasičského turnaje, celkem 5x jej vyhrála a získala putovní pohár). Dalšími činnostmi byly cvičení matek s dětmi a v ženské tělovýchově cvičení s hudbou.

 

Dalším významným bodem v historii tělovýchovy bylo dostavění sociálního zřízení na chatě TJ na Morávce v roce 1986. V následujícím roce byly také rozšířeny a upraveny přilehlé prostory tělocvičny. Odbor turistiky založil svůj TOM – Turistický oddíl mládeže a začíná pořádat  zahraniční zájezdy. Někteří členové začali pracovat i ve vyšších složkách ČSTV a turistiky.

 

Společenské změny po roce 1989 vedly k obnovení Klubu českých turistů a náš odbor turistiky se přihlásil k tomuto obnovenému názvu. Pod vedením předsedy Jana Sládka organizoval pro své členy stále rozmanitější činnost, spolupořádal celorepublikové i společenské akce. Byl ale i nadále součástí TJ. V roce 1992 Tělovýchovná jednota upustila od názvu Sokol, protože se nepřihlásila k obnoveným tradicím této organizace. V tomto roce byl také obnoven kroužek stolního tenisu, který se stal velmi úspěšným a postupně se účastnil i vyšších soutěží.

 

V této době také jednota na vlastní náklady a brigádnickou činností vybudovala antukové tenisové hřiště a ve spolupráci s Městem Vratimov bylo postaveno asfaltové víceúčelové hřiště a v jeho těsné blízkosti pak dětské hřiště s prolézačkami.

 

MÚ Vratimov provedl rekonstrukci tělocvičny.

 

Chata TJ na Morávce –  v průběhu nedávných let došlo k několika rekonstrukcím. Bylo znovu rekonstruováno sociální zařízení, pořízena nová kuchyně a zrekonstruována jídelna. Bylo provedeno zateplení celé chaty, zavedeno ústřední topení a provedeny přípojky vody a plynu. Také došlo k úpravě venkovních prostor a vybudování posezení.

 

 

Referát – 100 let TJ Horní Datyně – 6.4.2019, Karel Baran