Moravskoslezské Beskydy
Dělené i spojované řekou Ostravicí mezi Moravou a Slezkem. Hlavní hřeben dělí řeky, potoky, a typická sedla – beskydy, nebo příslopy na několik horských skupin: Radhoště 1129 m, Kněhyně 1257 m, Smrku 1276 m, Lysé hory 1328 m, Travného 1203 m a Ropice 1082 m.
Skupina Ropice a hraničního hřebene Slezských Beskyd (Girová – Velká Čantoryje) se často uvádí jako Těšínské Beskydy. Zcela samostatně se vypíná nad údolím Ostravice masív Ondřejníku. Druhé pásmo tvoří hranici České republiky a Slovenska od Bumbálky k Jablunkovskému průsmyku, tzv. Zadní hory. Z obou pásem vybíhají do stran četné rozsochy a ty jsou zas rozbrázděny desítkami údolíček – ráztokami a grapami. Po úbočích se táhnou lesnaté, nebo travnaté stráně – grůně a nad nimi vyčnívají k obloze vrcholky kopců – kyčery. Novými prvky jsou přehrady Šance na Ostravici a Morávka na Morávce.
Typická horská hospodářství a pasekářské usedlosti, stejně jako historie valašské kolonizace jsou pevnými body při poznání Beskyd. Památky nalézáme i dnes, přímo v horách, nebo muzejích, zejména skanzénu v Rožnově pod Radhoštěm. Pověsti i skutečnosti z historie – zbojníků Ondráše z Janovic a Juráše, portášů, povstání a bojů v Beskydech a krásu beskydské krajiny i života lidí ztvárnili umělci: Petr Bezruč, Leoš Janáček, Vojtěch Martínek, Bohumír Četyna, Josef Mánes, Mikoláš Aleš a další.
Beskydy představují horskou oblast, s níž jsou spojeny rozsáhlé možnosti turistiky, zimních sportů, rekreace… Význam Beskyd zvýrazňuje skutečnost, že patří k oblastem cestovního ruchu v České republice.
Symbolem Beskyd je socha od frenštáckého rodáka Albína Poláška – Radegast. Pohanský bůh shlíží na Beskydy z výšky 1100 m na Pustevnách. Vidí vše!